Automobilová klimatizace

Klimatizace (často také označována anglickou zkratkou AC – Air Conditioning) je zařízení pro úpravu vzduchu v uzavřených prostorách. Nejčastěji se jedná o místnosti v budovách či o kabiny dopravních prostředků. Hlavní funkcí klimatizace je snižování nadměrné teploty vzduchu, na rozdíl od ventilace (vzduchotechniky), jejíž funkcí (i v automobilu) je pouze výměna „vydýchaného“ vzduchu za čerstvý, nasávaný mimo dotyčný uzavřený prostor.

Něco málo z historie

Ještě před 20 lety byla klimatizace v automobilu považována za luxus, který byl součástí standardní výbavy pouze u vozů vyšší třídy (naopak u těch menších se jednalo o jednu z nejnákladnějších příplatkových položek). S rostoucími nároky zákazníků a uživatelů na jízdní komfort (a také kvůli čím dál větším výskytu horkých jarních a letních dnů) se ale tato situace začala rychle měnit a dnes je „klima“ samozřejmým prvkem výbavy i vozů nižších tříd. Tento trend je dokonce tak silný, že případná absence klimatizace ve voze výrazně komplikuje jeho další prodej – lidí, kteří klimatizaci v automobilu (hlavně kvůli zdravotním důvodům) odmítají, je totiž velmi málo.
 

Jak vlastně klimatizace funguje?

Klíčovou součástí klimatizační soustavy automobilu je tzv. výparník (resp. tepelný výměník), ve kterém dochází k ochlazování přiváděného vzduchu a odvádění jeho nadměrné vlhkosti. Další částí je systém, který z kabiny odvádí přebytečné teplo prostřednictvím chladicího média, které pomocí kompresoru cirkuluje v chladicím okruhu. Ochlazený vzduch je pak vracen zpět do kabiny a vyfukován výdechy v přístrojové desce a v oblasti nohou cestujících. V zásadě lze říci, že klimatizační proces v automobilu je podobný tomu, který známe z domova z našich chladniček. Coby chladicí médium se po odhalení zhoubného vlivu freonů na ozónovou vrstvu stal speciální plyn R134a, u nejnovějších vozů pak dražší plyn R1234yf. Automobilové klimatizace mohou být buď plně manuálně ovládané (teplota i množství ochlazovaného vzduchu se reguluje prostřednictvím ovladačů ventilace), nebo samočinné. U těch stačí předvolení požadované teploty a o vše ostatní už se

systém postará sám.
 

Správné používání klimatizace

Automobilovou klimatizaci je třeba správně používat: lékaři doporučují, aby byla kabina automobilu ochlazována maximálně o 5 stupňů Celsia (ve srovnání s teplotou okolního vzduchu), při větších teplotních rozdílech totiž cestujícím hrozí nachlazení, bolesti v krku apod. Je také třeba počítat s tím, že zapnutá klimatizace odebírá trochu výkonu z motoru (uvádí se zhruba 2-3 k). Tím také mírně zvyšuje spotřebu paliva (o cca 0,5-1  l/100 km). U malých vozů se základními, nejslabšími motory je po zapnutí „klimy“ znát i mírné snížení dynamiky, takže je u nich lépe např. před předjížděcím manévrem klimatizaci vypnout. Aby se klimatizace nemusela příliš namáhat, jsou u automobilu velmi žádoucí tónovaná skla (okna od středních sloupků dozadu přitom mohou mít podstatně silnější stupeň tónování, a tedy i lepší odolnost vůči průniku slunečních paprsků). Z tohoto hlediska jsou také výhodnější světlejší barvy karoserie (hlavně tedy střechy), které ve srovnání s tmavými odstíny méně pohlcují tepelnou energii slunečních paprsků.
 

Na závěr pár rad

Pokud chceme klimatizační soustavu našeho vozu uchovat co nejdéle v dobré kondici, je třeba ji občas (cca 1x měsíčně) krátkodobě zapnout i mimo letní sezónu (tedy třeba i v mrazivém počasí) , aby všechny součástky v chladicím okruhu zůstaly pohyblivé a „namazané“ chladivem.  Důležitá je také pravidelná údržba – každý rok bychom proto klimatizaci našeho vozu měli dopřát servisní prohlídku, která zahrnuje kontrolu její těsnosti (a případně doplnění ušlého chladiva), dezinfekci (ve vlhkém prostředí výparníku se rády množí nebezpečné bakterie a plísně) a kontrolu čistoty kabinového filtru (filtruje vzduch, vstupující zvenčí do vozidla). A ještě jedna poznámka na konec – pokud máme v horkém počasí klimatizaci delší dobu zapnutou a vůz pak někde zaparkujeme, pod autem v oblasti motorového prostoru se často vytvoří loužička. Nejedná se však o žádnou závadu, ale pouze o přebytečnou kondenzovanou vodu, odkapávající z výparníku.